Lidi slibují, usmívají se, všechno vypadá skvěle. A pak ticho. Proč raději zmizíme, než abychom řekli obyčejné „ne“?
Na tenhle článek jsem se dlouho chystal. Jsem si jistý, že se týká každého z vás. Určitě tady bude i někdo z “druhé strany”, kdo takzvaně slibuje, ale pak nereaguje – ghostuje.
Popíšu vám několik příkladů, které jsem zažil. Vyberu různé varianty, z různých prostředí. Určitě se v některých najdete.
(Ne)zájemce z Bazošu
Prodával jsem foťák na Bazošu. Sám od sebe volal zájemce, že si zítra pro foťák dojede. Řeknu ok, není problém. Druhý den nikdo nepřijel, nikdo se neozval. Volám zájemci, jak to vypadá. Telefon nikdo nezvedne. Odepíše mi SMS manželka zájemce, že o foťák manžel zájem nemá. Divný…
Hledám grafika
Potřeboval jsem grafika na tvorbu bannerů. Zkusil jsem inzerát na Webtrhu zdarma. Jedna paní mi napsala e-mail, že má zájem a poslala mi také odkaz na její web a portfolio. Všechno jsem si prošel a řekl jsem si ok, to nevypadá špatně.
Paní jsem zavolal a předběžně jsme se domluvili s tím, že mi pošle za kolik práci udělá. No a neposlala nic. (Zpátky jsem ji nekontaktoval, s takovými lidmi já nikdy nepracuji. Nemusím, to je paráda a užívám si to každý den. I teď, když o tom píšu.) Taky hodně divný chování…
Pošlete fakturu – nebojte, nezaplatíme
Firma mě kontaktuje, na všem se domluvíme, objedná audit, pošlu fakturu, přislíbí zaplacení – a nakonec se už nikdy neozve. Když volám, majitel odpoví, že je v zahraničí, zájem o spolupráci dál má. Mám počkat. Počkám týden, pošlu e-mail a… zase nic, tentokrát bez odpovědi. To je už brutálně divný…
Proč to děláme?
Tenhle vzorec chování se opakuje často. Naštěstí mám dobrý odhad na lidi. Pokud “něco cítím” už na začátku, jsem hodně opatrný.
Co mě ale vždycky zajímalo je…
Proč to lidi dělají?
Proč neodpoví, přestanou reagovat, když stačí jen říct “ne, nebo nemám zájem”? Jasně, bolí to víc, než nereagovat vůbec, ale co nějaká slušnost?
No neřeším to jako první. V psychologii má tohle chování dokonce jméno – ghosting. A i když se o něm nejčastěji mluví v kontextu vztahů a seznamek, stejné vzorce chování se objevují v byznysu.
A věda už má pár dobrých vysvětlení, proč tomu tak je.
Ghosting v byznysu
Pojem ghosting označuje situaci, kdy jeden člověk náhle přestane komunikovat — bez vysvětlení a rozloučení, prostě zmizí jako duch.
Stejné chování se běžně děje i v pracovním prostředí.
Lidi přestanou reagovat, i když před pár dny působili nadšeně, proaktivně… že mají vážný zájem.
Vědci to zkoumali. LeFebvre a kolektiv (2019) popsali ghosting jako moderní strategii ukončení vztahu bez konfrontace – “digital dissolution disappearance strategy”. Zmizení bez vysvětlení.
Co je ale zajímavé – motivace lidí jsou často stejné, ať už jde o partnerství nebo pracovní vztah:
-
nechtějí konfrontaci,
-
nevědí, jak říct ne,
-
nebo prostě ztratí zájem, zapálení a nemají odvahu to přiznat.
Na první pohled to může působit jako banalita. Ale v praxi to má následky.
Ghosting rozbíjí důvěru, snižuje motivaci spolupracovat a hlavně bere chuť věřit lidem.
Psychologická smlouva
Vztahy mezi lidmi nejsou jen o tom, co je napsané ve smlouvě.
Vždycky existuje ještě něco navíc – nepsaná dohoda.
Jak se budeme chovat. Jak rychle odpovíme. Co je „slušné“. Co považujeme za férové.
Psycholožka Denise Rousseau tomu říká psychological contract – psychologická smlouva.
Je to soubor očekávání, která mezi sebou lidé mají, aniž by je kdy podepsali.
V byznysu se to projevuje jednoduše:
-
já pošlu nabídku a očekávám odpověď,
-
klient přislíbí spolupráci a já očekávám, že to myslí vážně,
-
někdo mi slíbí, že se zítra ozve a já čekám, že se fakt ozve.
Jenže tyto dohody jsou neviditelné. Nejsou na papíře, ale v naší hlavě.
A proto bolí, když se poruší.
Rousseau to vystihla přesně: porušení psychologické smlouvy lidé vnímají podobně jako zradu.
Není to právní problém, ale ztráta důvěry.
Člověk si řekne: „Tohle se přece nedělá.“
Když se to stává opakovaně, člověk začne být obezřetný.
Ztrácí chuť věřit. Každý další e-mail nebo „slib“ bere s odstupem.
To je přesně ten moment, kdy důvěra z trhu mizí.
Já tenhle přístup nepraktikuji a nemám ho rád. Klienti často mluví o špatné zkušenosti s jinými firmami – proto jsou už opatrnější. Já ale říkám, že nemohu trpět za nezkušenost a neochotu jiných…
Proč raději zmizíme, než abychom řekli „ne“
Říct „ne“ je pro většinu lidí nepříjemné.
Mozek hledá pohodlnější cestu — a tou je ticho.
Psychologové tomu říkají present bias. Jednoduše děláme to, co je teď příjemné, i když to později přinese problémy. V momentě hovoru je snazší něco slíbit, než odmítnout. Později je zase snazší mlčet, než vysvětlovat.
Další věc je vyhýbání se konfliktu.
Lidé neradi říkají „ne“, protože se bojí někoho zklamat nebo působit na protějšek hrubě.
Tak raději zmizí.
A nakonec kognitivní disonance — když někdo nedodrží, co slíbil, vytvoří si v hlavě důvod, proč to vlastně nebylo potřeba.
„Stejně by to nevyšlo…“ nebo „Neměl jsem z toho / z něho dobrý pocit.“
Kombinace těchto tří věcí vysvětluje většinu ghostingu.
Nejsou to nutně špatní lidé. Jen volí pohodlnost místo nepříjemnosti.
* Daniel Kahneman ve své knize Myšlení, rychlé a pomalé zmiňuje koncept důvěry zejména v souvislosti s fungováním našeho myšlení. Doporučuju, mám v knihovně.
Jak to vnímá druhá strana
Když někdo přestane reagovat, většina lidí to nevezme jako „nezájem“.
Vezme to jako odmítnutí člověka.
Zůstane ticho, a v hlavě začne běžet klasický scénář:
Udělal jsem něco špatně?
Byl problém v ceně?
Nebo jsem jen otravný?
…příkladů je hodně.
Ten, kdo čeká, tráví čas přemýšlením, místo aby šel dál.
Ztrácí důvěru v ostatní – s každým dalším ghostingem je opatrnější, uzavřenější, cyničtější. Důvěra se zhoršuje, bohužel i vůči těm, kteří si to nezaslouží.
A ta, jak víme, se buduje dlouho a ztrácí rychle.
Co s tím dělat?
Lidi nezměníte. Ale můžete změnit to, jak k celé věci přistupujete. Začněte u sebe.
Neberte to osobně
Když někdo zmizí, není to o vás.
Je to o schopnosti zvládnout nepříjemnost.
Berte to jako přirozený filtr – čím dřív zmizí, tím líp pro vás.
Víte, co vždycky říkám manželce? Míšo, to je dobře, že se tady ti nespolehliví lidi takhle jednoduše prozradí sami. Představ si, že bych se potom s nima trápil během spolupráce.
Závazek není slovo
Slib není závazek, dokud ho někdo nepodpoří akcí.
Teprve podpis, platba nebo odevzdaná práce něco znamená.
Všechno předtím je jen možnost. Vy ostatní lidi nezajímáte, myslete na to.
Udržte si klid a nadhled
V byznysu i v životě platí: ne každý, kdo slíbí, je závazný partner.
Ale každý, kdo dodrží slovo, má cenu zlata.
Závěr
Ghosting je vlastně zkratka: k pohodlí, k vyhnutí se konfliktu, ke klidu v hlavě.
Chceme působit mile, ale neumíme být upřímní.
Chceme klid, ale necháváme po sobě zmatek.
A přitom by často stačilo jen napsat dvě slova: „Nemám zájem.“
Upřímnost pořád nic nestojí.
Jen trochu odvahy.
zdroje a literatura:
22 let vlastních zkušeností
Myšlení, rychlé a pomalé – Daniel Kahneman
https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0276236618820519
https://www.researchgate.net/publication/330235766_Ghosting_in_Emerging_Adults%27_Romantic_Relationships_The_Digital_Dissolution_Disappearance_Strategy
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0736585323000333
https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/0276236618820519
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9737235/
https://www.foundedpartners.com/blog/psychological-contract-theory-in-employer-employee-expectations
https://www.ncda.org/aws/NCDA/pt/sd/news_article/571485/_PARENT/CC_layout_details/false